Fyzikální seminář
Letní semestr 2018

  • Úvodní strana
  • Program semestru
  • Archiv

  • Zakladní informace
  • Co je Fyzsem
  • Registrace studenta
  • Registrace příspěvku

  • Tento rok/semestr
  • Dedikace
  • Aktuální zápočty
  • Zápočty minulý semestr
  • Zápočty předm. semestr

  • Příspěvky
  • Přihlášené příspěvky
  • Upload doprovodu
  • Uploadované dopr.
  • Upload proceedings
  • Uploadované procs.
  • Checklist

  • Užitečné informace
  • Jak publikovat
  • Pravidla pro procs.
  • FAQ
  • Užitečné odkazy
  • Kontakt

  • Odkazy
  • Fyzikální portál
  • Fyzikální praktika
  • Katedra fyziky
  • FJFI

Copyright 2005-2017 Vojtěch Svoboda, Vojtěch Kusý

Proč a jak publikovat

Proč vůbec publikovat?

Publikování je jedna z nejdůležitějších součástí vědeckého života, neboť je páteří vývoje každé vědní disciplíny. Bez publikování je i ten sebe lepší nápad a sebe geniálnější teorie naprosto k ničemu, neboť se o ní nikdo nedozví.

O čem je možné publikovat?

V podstatě o všem, co se ve vědě děje. Nejčastěji se však uveřejňují příspěvky:

  • s novým teoretickým modelem či jeho dílčími předpovědmi (např. Collision of boosted black holes: Perturbation theory prediction of gravitational radiation [1], Inflation within Closed Friedman Universe Models [2], Generating conjecture and Einstein-Maxwell field of plane symmetry [3])
  • s popisem a výsledky experimentu, který potvrzuje nebo je v rozporu se stávajícím teoretickým modelem (např. A Direct Photoelectric Determination of Planck's h [4])
  • se shrnutím určité vědní oblasti nebo historickým vývojem snah o řešení konkrétního problému (např. Causality in natural sciences [5])
  • se shrnutím mezioborových vazeb (např. Ohlédnutí za biofyzikou na prahu 21. století [6])
  • s oznámením o připravované, či shrnutím již konané konference, kongresu či sympozia (např. Mezinárodní konference o inteligentním zpracování materiálů [7])
  • s biografií, oznámením o životním jubileu či úmrtí některého z významných vědců (např. Zemřel známý dánský fyzik profesor Jens Lindhart [8])
  • s recenzí na knihu vydanou či připravovanou (např. Materie-Feld-Struktur Repetitorium der Theoretische Physik [9])

Pokud již máte pocit, že máte něco dostatečně zajímavého k publikování, už začněte uvažovat o tom, jakou formou budete publikovat.

Jak je možné publikovat?

  • napsáním článku do odborného časopisu (rady k tvorbě)
  • napsáním proceedings v rámci konference (rady k tvorbě)
  • pomocí plakátu na konferenci (rady k tvorbě)
  • přednáškou na konferenci (rady k tvorbě)
  • napsáním knihy (monografie) o daném problému
  • dalšími způsoby

Každé z těchto publikování má své výhody a nevýhody. Napsání monografie je sice pomalé, za to se dostane k mnoha uživatelům, přednáška je naopak velmi rychlá, ale posluchačů bývá málo. Odborný článek a proceedings jsou co do rychlosti asi někde uprostřed a výsledek se dostane ke všem, kdo pokrok v daném oboru pravidelně sleduje.

Základní pravidla publikování

  • Nikdy neuveřejňujte vymyšlené výsledky.
  • Dodržujte autorské právo - Ve svém příspěvku můžete použít výsledky někoho jiného pouze za předpokladu, že v něm uvedete také odkaz na místo, kde jste se tyto výsledky dozvěděli.
  • Nikdy neuveřejňujte tentýž příspěvek stejnou formou (s výjimkou přednášky) na dvou různých místech. Zvýší se tím tzv. publikační šum [10].
  • Dodržujte pravidla toho, u nějž publikujete (redakce časopisu, nakladatelství, apod.)

Použitá literatura

[1] A. A. Abrahams, G. B. Cook, Phys. Rev. D 50 (1994) 2364
[2] H. J. Schmidt, Gen. Rel. Grav. 25 (1993) 87
[3] J. Fikar, J. Horský, Czech. J. Phys. 49 (1999) 1423
[4] R. A. Millikan, Phys. Rev. 7 (1916) 355
[5] P. Weingartner, Ann. Phys. (Leipzig) 7 (1998) 737
[6] O. Jelínek, Čs. čas. fyz. 50 (2000) 169
[7] J. Šesták, Čs. čas. fyz. 51 (2001) 142
[8] E. Antončík, Čs. čas. fyz. 48 (1998) 270
[9] J. Hladký , Čs. čas. fyz. 49 (1999) 319
[10] Z. Šesták, Jak psát a přednášet o vědě, Academia, Praha (2000) 34-35