Proč a jak publikovat

Proč vůbec publikovat?

Publikování je jedna z nejdůležitějších součástí vědeckého života, neboť je páteří vývoje každé vědní disciplíny. Bez publikování je i ten sebe lepší nápad a sebe geniálnější teorie naprosto k ničemu, neboť se o ní nikdo nedozví.

O čem je možné publikovat?

V podstatě o všem, co se ve vědě děje. Nejčastěji se však uveřejňují příspěvky:

s novým teoretickým modelem či jeho dílčími předpovědmi (např. Collision of boosted black holes: Perturbation theory prediction of gravitational radiation [1], Inflation within Closed Friedman Universe Models [2], Generating conjecture and Einstein-Maxwell field of plane symmetry [3])
s popisem a výsledky experimentu, který potvrzuje nebo je v rozporu se stávajícím teoretickým modelem (např. A Direct Photoelectric Determination of Planck's h [4])
se shrnutím určité vědní oblasti nebo historickým vývojem snah o řešení konkrétního problému (např. Causality in natural sciences [5])
se shrnutím mezioborových vazeb (např. Ohlédnutí za biofyzikou na prahu 21. století [6])
s oznámením o připravované, či shrnutím již konané konference, kongresu či sympozia (např. Mezinárodní konference o inteligentním zpracování materiálů [7])
s biografií, oznámením o životním jubileu či úmrtí některého z významných vědců (např. Zemřel známý dánský fyzik profesor Jens Lindhart [8])
s recenzí na knihu vydanou či připravovanou (např. Materie-Feld-Struktur Repetitorium der Theoretische Physik [9])

Pokud již máte pocit, že máte něco dostatečně zajímavého k publikování, už začněte uvažovat o tom, jakou formou budete publikovat.

Jak je možné publikovat?

napsáním článku do odborného časopisu (rady k tvorbě)
napsáním proceedings v rámci konference (rady k tvorbě)
pomocí plakátu na konferenci (rady k tvorbě)
přednáškou na konferenci (rady k tvorbě)
napsáním knihy (monografie) o daném problému
dalšími způsoby

Každé z těchto publikování má své výhody a nevýhody. Napsání monografie je sice pomalé, za to se dostane k mnoha uživatelům, přednáška je naopak velmi rychlá, ale posluchačů bývá málo. Odborný článek a proceedings jsou co do rychlosti asi někde uprostřed a výsledek se dostane ke všem, kdo pokrok v daném oboru pravidelně sleduje.

Základní pravidla publikování

Nikdy neuveřejňujte vymyšlené výsledky.
Dodržujte autorské právo - Ve svém příspěvku můžete použít výsledky někoho jiného pouze za předpokladu, že v něm uvedete také odkaz na místo, kde jste se tyto výsledky dozvěděli.
Nikdy neuveřejňujte tentýž příspěvek stejnou formou (s výjimkou přednášky) na dvou různých místech. Zvýší se tím tzv. publikační šum [10].
Dodržujte pravidla toho, u nějž publikujete (redakce časopisu, nakladatelství, apod.)

Použitá literatura

[1]	A. A. Abrahams, G. B. Cook, Phys. Rev. D 50 (1994) 2364
[2]	H. J. Schmidt, Gen. Rel. Grav. 25 (1993) 87
[3]	J. Fikar, J. Horský, Czech. J. Phys. 49 (1999) 1423
[4]	R. A. Millikan, Phys. Rev. 7 (1916) 355
[5]	P. Weingartner, Ann. Phys. (Leipzig) 7 (1998) 737
[6]	O. Jelínek, Čs. čas. fyz. 50 (2000) 169
[7]	J. Šesták, Čs. čas. fyz. 51 (2001) 142
[8]	E. Antončík, Čs. čas. fyz. 48 (1998) 270
[9]	J. Hladký , Čs. čas. fyz. 49 (1999) 319
[10]	Z. Šesták, Jak psát a přednášet o vědě, Academia, Praha (2000) 34-35