Vyuziti kerrova jevu k mereni rychlosti
svetla v laboratornich podminkach
Tomáš Pour



Jako Keeruv effekt se oznacuje dej , pri nemz v latkach ,vlivem elelktrickeho pole, vznika umela anizotropie(cimz tedy i dvojlom). Tento druh anisotropie objevil r.1875 Kerra. V kapalinach lze pozorovat Kerruv efekt,umistime-li kyvetu , v niz jsou umisteny desky kondezatoru(Kerruv clanek),mezi nikoly N1 a N2.

V kerrove clanku je kapalina , ktera kdyz nabijeme kondenzator, nabyva vlastnosti jednooseho krystalu, jehoz opticka osa miri ve smeru El.pole. a proto , kdyz se je mezi elektrodami kondenzatoru
potencialovy rozdil, svetlo prochazi nikoly. Kerruv efekt se vysvetluje orientacnim ucinkem vnejsiho El. pole na
anisotropni molukuly kapaliny. Pole muze mit orientacni ucinek bud proto, ze molekuly maji staly dipolovy moment nebo proto, ze tento moment nabudou ve vnejsim El. poli. !!! Doba , behem ktere se molekuly staci v El. poli orientovat, neprevysuje 10 na -9 sekundy !!! Za stejny casovy interval se staci molekuly opet desorientovat pri
preruseni El.pole, cimz dvojlom zmizi. Mala hodnota casoveho intervalu, behem nehoz vznika nebo mizi dvojlom

v elektrickem poli,se da vyuzit k mereni rychlosti svetla v laboratornich podminakach. Schema aparatury je podobne jako u Fizeauova pokusu (metoda ozubeneho kola), kde se ale misto ozubeneho kola pouzije dvou Kerrovych clanku umistenych mezi nikoly, ke kterym se pripoji zdroj stridaveho napeti o urcitem kmitoctu. Svetlo tedy projde soustavou Kerruv clanek, zrcadlo, kde se odrazi a prichazi na druhy Kerruv clanek. Jestlize za dobu,behem niz svetlo projde od prvniho kerrova clanku k druhemu, klesne napeti na nulu , zpusoby posledni nikol v draze paprsku vyhasnuti svetla. Kdyby se pouzilo stridave napeti radu desitek Mhz, mohl by si toto mereni
provest kdokoliv doma. Technicky slovnik naucny uvadi jako vhodne medium do Kerrova clanku
Nitrobenzen, ktery je ovsem prudce jedovaty, ale ma velmi vysoky index lomu.