FJFI, ČVUT, Praha
Náš mezinárodní tým se zabýval velmi zajímavou otázkou: Jaký vliv má elektrické a magnetické pole na vlastnosti a chuť piva? Tato otázka se nesporně naskytla už nejednomu studentovi naší slavné fakulty, který je vyznavačem tohoto lahodného (i když mírně opojného) nápoje. Jinak to ani nejde, dopoledne sedět na přednášce z Elektřiny a magnetismu, odpoledne nad pivem a nedat si to do souvislosti. Nikdo však doposud z této myšlenky nevyvodil užitečné závěry, a tak jsme nastoupili my, abychom příštím generacím ulehčili syntézu těchto na první pohled vzdálených oblastí, které jsou nedílnou součástí studentského bytí.
Naším výzkumem jsme se snažili hledat odpovědi na otázky:
- Má elektrické nebo magnetické pole vliv na pivo?
- Ovlivňuje jeho vlastnosti, vzhled nebo chuť?
- Je to změna k lepšímu nebo k horšímu?
- Dalo by se případných vlivů nějak vhodně využít v denní praxi?
Připravili jsme si dva druhy piva (viz. etikety), které jsme podrobili (h)různým testům. Vystavili jsme je účinkům nestacionárního magnetického pole a elektrolýzy. V průběhu pokusů jsme měřili důležité parametry jako je pH (viz. Tab 1), teplota (viz. Tab 2), u elektrolýzy navíc napětí a proud. Poté jsme porovnávali indexy lomu jednotlivých vzorků a hlavně jsme provedli chuťové zkoušky. Výsledky měření jsou shrnuty v tabulkách.
Je nutno upozornit, že tyto vzorky nebyly vybírány korektně, tj. podle některé ze statistických metod, které by přispěly ke zevšeobecnění platnosti výzkumu na pivo obecně (Juraj nebyl spokojen, že nemá vlastní vzorek). Pro Ty, kterým nejsou tyto fakta známa, uvádíme, že rodná víska a současné trvalé bydliště Tomáše Pěničky je Vyškov a Iva Školy Nošovice, který je navíc k pivovaru Radegast nejen rodinně, ale i citově vázán. Bylo proto na Juraji Rovném (jakožto jediném nezávislém členu výzkumného týmu), aby odrážel veškeré subjektivní tendence svých kolegů a podle svého nejlepšího svědomí bedlivě bděl nad činy, které by mohly ovlivnit věrohodnost výsledků. Tím snad uspokojíme také matematiky, protože experimenty a jejich hodnocení proběhly jak by správný jaderňák řekl - BÚNO (bez újmy na obecnosti).
Magnetické pole
Vzorky piva jsme vystavili účinkům nestacionárního magnetického pole. Nepodařilo se nám získat zařízení na generování točivého pole, proto jsme si pomohli jinak. Jednu cívku jsme napájeli stejnosměrným, druhou střídavým napětím. Roviny cívek byly na sebe kolmé. V prostoru společného působení jsme tímto vytvořili jakési tikavé pole - indukční čáry tikaly jako kyvadlo metronomu. Do tohoto prostoru jsme umístili kádinku se vzorkem piva.
Elektrolýza
Druhým pokusem byla elektrolýza v pivě. Do kádinky jsme nalili asi 300 ml piva, k okrajům jsme ponořili elektrody (mědené plátky z ploché baterie, plocha kolem 2 cm2). Měli jsme k dispozici napěťový zdroj stejnosměrného napětí, pomocí něhož jsme měli možnost měnit proud v elektrolytu. Proud jsme drželi na 40 mA; pH se měřilo v těsné blízkosti elektrod za pomocí univerzálního indikačního papírku.
V. Tabulky a nákresy
Tab. 1.: Změna pH vzorku Vyškov při elektrolýze
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tab. 2.: Změna teploty vzorku Vyškov při
působení magnetického pole
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tab. 3.: Změna indexu lomu vzorku Vyškov
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VI. Výsledky měření
Jak je dobrým zvykem, experiment neproběhl podle původního plánu. Po úspěšném provedení všech zmíněných procedur se vzorkem Vyškov se nám bohužel nepodařilo podrobit elektrolýze rovněž vzorek Radegast. Ani po několikahodinovém přemýšlení, hledání chyby a analyzování situace, se nám tuto prekérní situaci nepodařilo vyřešit (a máme obavy, že na vlhkost vzduchu se tentokrát vymluvit nemůžeme).
Při elektrolýze vzorku Vyškov byla potřebná jediná korekce napětí. Ihned po spuštění se začaly na katodě vylučovat bublinky a pivo silně pěnilo. V průběhu elektrolýzy anoda silně zoxydovala (zbarvení do zelena).
Mnohem zajímavější jsou nesporně
změny chuti a vzhledu piva. Degustace vzorků proběhla po skončení všech
pokusů a měření. Než budete číst dál, vzdejte alespoň v duchu čest těm,
kteří museli ochutnávat vzorky, které byly v laboratoři otevřené až
šest hodin (navíc nechlazené).
Zde jsou uvedeny naše hodnocení:
Vzorek Radegast
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vzorek Vyškov
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Celkově, co se týče Vyškova, můžeme usoudit, že šest hodin po otevření si stále zachovalo svou přirozenou barvu, chutnalo jako koza. Mělo i náznaky pivní vůně. Barva zůstala typická pro toto pivo, i když zůstaly minimální zbytky bublinek. Všichni testeři se shodli, že toto pivo v magnetickém poli ZTRATILO HOŘKOST. Dále zmizela vůně. Pivo bylo sice nedobré, ale dalo se jěště pít, ale už bez bublinek (špatný čaj). Po provedení elektrolýzy barva zaznamenala výrazné zakalení, pivo mírně smrdělo, mělo dráždivou až odpornou chuť. Tato tekutina neměla s pivem nic společného.
Radegast byl na tom lépe, protože byl otevřen pouze 3 hodiny. Normální vzorek byl zvětralý, ale pitelný. Obsahoval bublinky, stejná barva. Vzorek v magnetickém poli ztratil hořkost, ne tak výrazně, jako Vyškov, ale opět panoval shodný názor. Malá změna barvy. Elektrolýza neproběhla.
VII. Závěr
Tomáš Pěnička protestoval proti použití MS Word při psaní tohoto posteru***děkujeme ing. Svobodovi za přístup do laboratoře a všestrannou podporu***děkujeme chemikovi Aloisi Motlovi za papírky na měření pH***děkujeme Světlíkovi za půjčení izolepy***protestujeme proti kouření v budově fakulty***